Ne všichni máme v životě stejné štěstí a podobné startovní podmínky. Zážitky a zkušenosti z našeho dětství a mládí významně formují naši osobnost po zbytek života. Veronika to rozhodně neměla v dětství a dospívání lehké. Nepříznivou situaci rodiny prohlubovala závislost otce rodiny na drogách a jeho pokusy o sebevraždu, ale také hádky obou rodičů nebo těžké onemocnění mladší sestry Veroniky. Následoval rozvod rodičů, stěhování mimo Prahu, přechod na praktickou základní školu a další komplikace, které ke šťastnému dětství Veroniky nepřispívaly.
„Do Jahody i Džagody jsem docházela jako klient přes třináct let. Provází mě prakticky celým mým životem. Pomáhá mi nalézt správnou cestu a často také sebe samou. Dnešní svět je těžký a zlý a každé světlo, dobro i malá radost, kterou vám někdo udělá je vzácností a Jahoda i Džagoda dělají radost každý den, jsou světlem mnoha dětských srdcí a šíří kolem sebe dobro, které vám dodává sílu měnit svět k lepšímu.“
I přes všechny klacky, které život Veronice házel pod nohy, se nevzdávala a už od osmi let navštěvovala naše nízkoprahové kluby. Rozuměla si s pracovníky v klubu a od začátku za nimi docházela se svými problémy nebo si třeba jen popovídat a najít útěchu. Často také pomáhala s přípravou akcí a účastnila se nejrůznějších turnajů a soutěží. Jejím velkým koníčkem se stal stolní fotbálek.
„Jahoda a Džagoda nejsou kluby proto, aby se mladý člověk na pár hodin „zašil“. Je to rodina, přátelství na celý život, lidé, kteří vám pomohou ve chvílích, kdy ztrácíte víru v lepší zítřky. Je to domov a místo, které vám dává pocit bezpečí, motivaci a inspiraci pro vše co děláte. Jahoda a Džagoda je místo, kde víte, že nejste sám. Místo, ze kterého odcházíte jako někdo nový, s úsměvem na rtech a radostí z maličkostí. Život mě častokrát sváděl na špatné cesty a nebýt Jahody, Džagody a všech těch skvělých lidí, tak upřímně nevím, kým bych dnes byla.“
V těžkých dobách držela Veroniku nad vodou také přítelkyně Lenka, která bydlela na Moravě a za kterou pravidelně dojížděla. Veronika nakonec střední školu s maturitou úspěšně dodělala a přestěhovala se za svou přítelkyní. Našla v Lence velkou oporu i životní lásku a její rodina ji přijala za svou. Dnes obě bydlí na Moravě, Veronika má práci a s přítelkyní založily dokonce hudební kapelu. Její sestra za ní jezdí pravidelně na víkendy a mají krásný vztah.