Mgr. Martina Kolmanová je klinická logopedka a zakladatelka projektu Logopedie s úsměvem a protože logopedie a vady řeči jsou horké téma pro všechny rodiče, rozhodli jsme se za vás zeptat na nejčastější otázky spojené s logopedií a řečového vývoje předškolních dětí.
1. Kdy by měli rodiče vyhledat logopeda?
První důvod pro vyhledání logopeda v raném věku je z důvodu celkového opoždění psychomotorického vývoje, tedy pokud se objeví pozdější nástup lezení a chůze. Zcela určitě také v případě vrozené sluchové vady nebo rozštěpové vady. Stejně tak je důvodem pro návštěvu logopeda malá nebo nulová snaha dítěte navazovat sociální vztahy, kdy je evidentní, že dítě nechce být součástí běžného dění, dalo by se to popsat tak, že dítě si žije ve svém světě. A v neposlední řadě je důvodem pro návštěvu výrazně nesrozumitelná řeč dítěte nebo velmi malá slovní zásoba ve věku 2,5 let.
2. Jak se pozná, že je dítě připraveno na nástup do školky?
Pro nástup do MŠ jsou dle mého názoru důležité tři důvody. A to zda již dítě vstupuje do sociálních vztahů a má zájem o interakci se svými vrstevníky. Tato interakce je do určité míry komunikační chování. Vyjadřuje, že dítě je již připravené k navazování vztahů, sdílení, přijímání informací. Nemusí mít naprosto vyzrálé komunikační kompetence /tedy mluvit bez chyb ve větách/, ale mělo by být schopno alespoň jednoduše vyjádřit své potřeby. A to buď slovem, gestem, nebo obrázkem. V případě, že tomu tak není, pak je na místě možnost asistence pro dítě. Zároveň je zcela nezbytné, aby se dítě orientovalo v prostoru a také čase a mělo v pořádku porozumění. Pokud tomu tak není, bez asistenta by byl nástup do běžné MŠ pro dítě zbytečnou emoční zátěží. Existují však také specializované logopedické mateřské školy, kde dítě s výraznou poruchou řeči získá vhodnou podporu.
3. Je možné dítě umístit do školky i když nemluví? A za jakých podmínek?
Určitě ano, v takovém případě musí být školka na takové dítě připravená a nabídnout mu adekvátní pomoc. Nejlépe tak, že pomocí obrázků, které zobrazují režim dítěte v MŠ, ale také základní potřeby, které skrze obrázky může dítě vyjádřit. Takové dítě však musí být současně v péči klinického logopeda, který se bude kontinuálně věnovat rozvoji jeho komunikačních dovedností.
4. Jak může rodič podpořit verbální komunikaci kromě vyhledání logopeda?
Rodič sám o sobě vývoj řeči podporuje tím, že s dítětem tráví čas v příjemných emocích a samozřejmě s ním mluví. Emoce jsou složkou, která je často opomíjená, a rodič na své pocity příliš nedbá. A přitom klidná a spokojená máma je pro jeho vývoj klíčová. Dnes se však pozornost přesunula na místo péči o sebe na přehnanou stimulaci a zátěž mířící na dítě.
V počátku vývoje dítěte se dominantně rozvíjí pravá hemisféra, která je o emocích, o smyslech, o neverbální komunikaci, o pohybu, o přítomnosti, o tvarech, vztahu a tělesném kontaktu. Teprve poté, když jsou tyto složky nasyceny, přicházejí slova řízená z levé hemisféry. Teď to bude znít asi nezvykle, ale já jsem přesvědčená, že rodič by měl pečovat především o sebe a své vnitřní nastavení a spolu s dítětem se ponořit do tzv. pravohemisferálních aktivit. Jako je pohyb, pobyt v přírodě, pomalé a pozorovací procházky, tvořivé a pracování činnosti jako je společné vaření, modelování, malování, skládání a další. Nebát se nechat dítě umazat, zanořit jeho ruce do těsta nebo do mouky, nebo ho nechat polít se vodou z hrníčku, ze kterého se učí samostatně pít nebo mu nechat navléknout obráceně boty nebo kalhoty, což rozvíjí nejen jeho vědomí těla, jeho jemnou motoriku, ale také sebeobsluhu. Jsou to jednoduché a běžné činnosti, ve kterých věcí největší síla, ale také u nich rodič s dítětem zažije spoustu legrace – a to rozvíjí emoce, smysly a vztahy. Prvky, které jsou pro dítě zdrojem pocitu přijetí, bezpečí a lásky jako základních kamenů pro vývoj řeči.
5. Může mít vada řeči / nemluvení i jiný zdravotní důvod? (Původ)
Ano, porucha řeči může doprovázet například poruchy sluchu, mentální postižení, dětskou mozkovou obrnu, epilepsii, autismus ale i metabolické poruchy, nádorová onemocnění nebo také úrazy a různé méně známé syndromy jako je např. Pierre – Robinův Syndrom, Rettův syndrom a další.
Moc děkujeme za rozhovor, tým JAHODA
Kdo je Mgr. Martina Kolmanová?
Klinická logopedka a zakladatelka projektu Logopedie s úsměvem www.martinakolmanova.cz.
V roce 2016 otevřela první logopedický online kurz pro předškoláky v České republice “S Jonášem do školy” a spustila provoz e-shopu s pracovními materiály určenými zejména pro logopedii.
Své více než desetileté odborné zkušenosti obohatila také o zkušenosti nejcennější, rodičovské. Sama je maminkou tří dětí Prokopa, Jonáše a Beaty a momentálně žije s rodinou v Americe. Na jejím webu a FB nejdete spoustu skvělých rad a videí, kterými Martina i na dálku pomáhá desítkám rodičů, nejen v Čechách, každý den.