Sociální služby a pomoc dětem a dospívajícím se v časech pandemie mění

sociální služby a nízkoprahové kluby

Jak fungují sociální služby v době omezení

 

Sociální vyloučení, chudoba a problémy rodin a dětí v době pandemie nezmizely. Při ohlédnutí za terénní prací a vytížením nízkoprahových klubů v posledním roce je patrné, že krize velmi dopadá také na ty nejzranitelnější – děti a dospívající a prohlubuje sociální problémy městských sídlišť.

 

Počáteční problémy s nedostatkem ochranných pomůcek a dezinfekce vystřídala potřeba částečně digitalizovat oblast sociálních služeb a reagovat na nové problémy potřebných. Lidé s horšími kompetencemi oceňovali pravidelný informační servis, který jim sociální pracovníci poskytovali v novém a nepřehledném světě.

 

Nízkoprahové kluby jako prostor pro doučování

 

Nízkoprahové kluby se proměnily v čase pandemie a zavření škol v prostor, kde se dětem ze sociálně slabých rodin pomáhalo s domácími úkoly a výukou. Sociální pracovníci jim pomáhali převážně s technikou, sehnali počítače, které v některých rodinách chybí a děti tak musí vypracovávat domácí úkoly z mobilního telefonu. Dětem také pomáhali úkoly na svých počítačích přepisovat. Pomoc se tak nezastavila a probíhala neustále včetně víkendů.

 

Nejčastější problémy dětí v době pandemie

 

„Když nám v březnu pandemie všem převrátila životy, také sociální služby a pomoc dětem a mládeži se musely přizpůsobit novým podmínkám a pomáhat třeba i na dálku,“ říká Vendula Fendrychová, manažerka sociálních služeb v neziskové organizaci Jahoda a dodává, že:

„Největším problémem u znevýhodněných dětí na sídlišti je v době pandemie absence školní výuky a tím i ztráta důležitých sociálních kontaktů a pravidelného režimu. Pomáháme často dětem a dospívajícím, kteří mají problém zapadnout do kolektivu a dlouhá izolace těchto dětí od jejich vrstevníků jim v tom nepomáhá.“

Omezení sociálních služeb, volnočasových aktivit a školní docházky mělo často za následek růst negativních jevů sídliště, jako například popíjení alkoholu nebo experimentování s návykovými látkami. „Následkem dlouhé izolace pozorujeme u dětí také psychickou a emoční nepohodu, která se projevuje zvýšenými úzkostmi, depresí nebo tendencemi k sebepoškozování či poruchám příjmu potravy. Tyto symptomy se projevují i u dětí z běžných rodin, které by se do fokusu nízkoprahových sociálních služeb, pracujícími s dětmi ohroženými sociálním vyloučení, jinak nedostaly,“ podotýká Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork, která tyto sociální služby zastřešuje.

Terén JAHODA

Sociální pracovníci JAHODA v terénu.

Výzvy pro sociální služby

 

Výzvou pro oblast sociálních služeb bude v příštích měsících také nutnost zvládnout dopady krize, která prohloubí problémy sociálně vyloučených. Bude poměrně složité obnovit motivaci ke studiu některých dětí, které měly se vzděláním problémy i za normálních okolností. Připravit se také můžeme na růst chudoby díky horší finanční gramotnosti sociálně vyloučených v kombinaci s propouštěním, nedostatkem práce, a hlavně brigád a zadlužováním. Magda Juráňová, ředitelka neziskové organizace Jahoda k tomu dodává:

„Současná situace nám znovu ukazuje nedostatky zákona o sociálních službách, který třeba vůbec nepočítá s poskytováním služeb online na dálku. Právě částečná digitalizace služeb je díky pandemii covid-19 nezbytnost a velká výzva, která nás čeká.“

Zpět na výpis novinek